Pohanka

Tato vysoce nutričně a dieteticky hodnotná plodina s léčebnými účinky má z hledisky lidské výživy velmi příznivé složení. Lehce stravitelné bílkoviny obsahují vysoký podíl lysinu, tryptofanu, argininu a kyseliny asparagové. Pohanka je významným zdrojem vlákniny, minerálních látek a vitamínů (zejména vitamínů řady B a vitamínu E). více >

Jáhly

Patří do rodu jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Je známo asi 500 druhů. Proso seté pochází původně z Mongolska. Do střední Evropy se dostalo asi cestou na sever od Kaspického a Černého moře. více >

Seitan

Seitan je rostlinná bílkovina (lepek) z pšeničné mouky (pšenice obsahuje asi 10% bílkovin). Seitan lze upravovat stejně jako maso, pouze doba jeho úpravy je kratší. více >

Sója

Sójové výrobky se mohou zdát exotické nebo zvláštní. Ve vaší zdravější stravě však mohou hrát skutečně důležitou roli. První psaný záznam o sójovém bobu byl nalezen v čínských spisech pocházejících z roku 2 838 před Kristem. V Asii je sója hlavním zdrojem bílkovin již po celá staletí. více >

Tykev, dýně

Obsahuje velkou skupinu tykví s nejrozmanitějšími plody - od okrasných malých tykviček až po obří tykve. Pochází z Peru a je známa nejméně 3 000 let. Plody mají většinou oranžovou dužinu. Slupka bývá žlutá, oranžová a zelená. Používají se jako zelenina, k výrobě kompotů, náplní koláčů. více >

Petržel

Petržel pěstovali už staří Římané. Je to dvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Pochází z vyšších poloh Středomoří, dosud tam planě roste. Vážil si jí císař Karel Veliký a doporučoval ji k pěstování. Od 16. století se rozlišují kořenové a naťové typy. více >

Ananas

Ananasové plantáže najdeme ve všech tropických oblastech zeměkoule. Má velice chutné plodenství s vysokým obsahem vitamínu B1 a enzymu bromelinu. Tento enzym se podílí na rozkladu - trávení bílkovin.  více >

Tofu

Tofu patří mezi mnohoúčelovou potravinu. V Asii byla používána již před 2000 lety. Způsob výroby objevili buddhističtí mniši. Dnes je známá i v západním světě. Tofu se vyrábí rozemletím uvařených sojových bobů na sojové mléko, které se pak sráží nerostným syřidlem (síranem vápenatým).  více >

Pomeranč

Profesor Stepp ve své přednášce na fakultě medicíny ve Valencii (Španělsko) prohlásil: „Je zcela absurdní, aby lékaři v této oblasti doporučovali farmaceutické doplňky vitaminu C.“ více >

Červená řepa

Patří do čeledi merlíkovitých, je příbuzná s řepou cukrovkou a mangoldem. Byla známá už ve starověku, pochází ze severního pobřeží Středozemního moře. Nejvíce se pěstuje ve východní Evropě a USA. Existují rozmanité typy - červené, s bílými kruhy, žluté atd.  více >

Kedluben

Patří do rodu dvouděložných rostlin z čeledi brukvovitých. Kedluben je příbuzný se zelím, květákem, kapustou a kadeřávkem. Jeho předchůdce se používal v kuchyni již 200 let př. Kr. Byla to tzv. pompejská brukev, která měla jen zesílený stonek. více >

Pusa jako malina ...

Malinami si člověk vylepšoval jídelníček už pradávna, přesto se v našich zahrádkách začaly pěstovat až v 16. století. Kulturní odrůdy maliníku mají velké žlutooranžové až temně fialové plody. Známý je i kříženec s ostružinou.  více >

Cuketa

Patří k druhu tykve obecné, která je druhově velice rozmanitá - rozlišujeme cukety zelené, pruhované, žluté i bělavé. Cuketa původně pochází z Mexika, kde se pěstuje již celá staletí; v posledním desetiletí se stala velice oblíbenou a rozšířenou i u nás. více >

Česnek

Je to stará kulturní plodina známá ve starověkém Babylóně, Číně i antickém Řecku. Nápisy na velké pyramidě v Gize svědčí o tom, že česnek byl dáván otrokům, kteří stavěli pyramidy. Ukládal se i do hrobek faraónů. Česnek dodnes planě roste v Íránu a v Afghánistánu.  více >

Borůvky

Botanicky je známe pod názvem brusnice borůvka. Najdeme je v jehličnatých lesích, kde rostou planě. (Pěstují se i kulturní druhy pocházející ze severní Ameriky, které jsou větší a náročnější na vláhu. Jejich dužina neobsahuje výrazné barvivo a je zelená, plody dozrávají v létě.) více >

Brambory na žaludek

V roku 1534 přistál v Seville Francisco Pizzaro a vyložil tam první hlízy brambor z Peru - a protože se brambory snadno pěstovaly, rozšířily se časem po celém starém kontinentě. více >

Pistácie

Oříšky s největším množstvím železa. Už přibližně 1700 roků př. Kristem se podle slov patriarchy Jákoba, který žil v Palestině, považovaly pistácie společně s medem a mandlemi za jeden z nejlepších plodů země. Od té doby se rozšířily pistáciové oříšky do Středomoří a nedávno i do Severní Ameriky.  více >

Pór

Je to velmi stará zelenina. Císař Nero ji doporučoval vojákům, protože věřil, že ovlivňuje chrabrost. Pór pochází z Přední Asie a rozšířil se do asijských zemí, hlavně Číny, Japonska a Koreje, kde se stal součástí národní kuchyně. V Evropě byl také velmi oblíbenou zeleninou středověku. více >

Fazole

Patří do rodu dvouděložných rostlin z čeledi bobovitých, je známo asi 150 druhů, lišících se tvarem, velikostí a barvou. Takže máme z čeho vybírat. Fazole se používají jako luštěnina, nebo se pěstují pro zelené lusky. Některé odrůdy jsou čistě okrasné. Fazole černé oko se používají hlavně v jižní části USA. více >

Kukuřice

Patří do rodu jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Kukuřice pochází z tropické Ameriky, pravděpodobně z území dnešního Peru, Bolívie a Brazílie. V těchto oblastech se jako obilnina pěstuje už asi pět tisíc let.  více >

Bulgur

Je to polotovar vyráběný z obilí, u nás se dělá ze špaldy. Naklíčená zrna špaldy se usuší a nahrubo pomelou. Správný bulgur má po uvaření sladkou chuť a je korálkově lesklý. Hodí se k přípravě kaší, příloh a jako základ zeleninových jídel. Může se vařit samotný nebo s dalšími obilovinami. více >

Brokolice

Brokolice si už i na našem stole našla své místo. Tato velice chutná zelenina je přechodnou formou mezi květákem a ostatními košťálovinami. V posledních letech se objevují odrůdy s rozmanitou barvou od zelené přes fialovou až po žlutou. více >

Ječmen

Ječmen je znám asi tři tisíce let. Na čínské keramice z roku 1 520 př n.l. byly malba znázorňující konec hladomoru tím, že začaly padat kroupy z nebe. Ječmen je velmi odolná rostlina, která dobře snáší i drsné horské podnebí. Pěstuje se na severní polokouli, hlavními producenty jsou Kanada a USA. více >

Červená čočka

Jedná se o druh čočky, která se prodává slupky zbavená a která je uvnitř spíše než červená oranžová. Je velice rychle uvařená, asi za 10 minut, a protože nemá slupku, je velice dobře stravitelná. Vařením ovšem svoji jasnou barvu ztrácí, můžeme ji proto dobarvovat kurkumou. více >

Cizrna

Je známá také pod názvem římský hrách. Jedná se o jednoletou rostlinu z čeledi bobovitých. Má ráda teplo a dobře snáší sucho. Listy jsou nepárové, podlouhle vejčité. Plodem je lusk, kde jsou 2-4 semena. Semeno je žluté s výrazným klíčkem. více >

Sójové potraviny

Ačkoliv se sójové potraviny zdají být na první pohled exotické, dají se velmi snadno integrovat do jídelníčku. Pokaždé, když nakupujete, vyzkoušejte jeden či dva nové sójové výrobky.  více >

Rýže

Rýže patří do rodu jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Je jí známo asi dvacet druhů. Rýže je stará kulturní rostlina, původem pravděpodobně z jižní Indie. Pěstuje se v tropických a subtropických oblastech Afriky a Asie na speciálně upravených pozemcích - rýžovištích. Tato pole se pro většinu odrůd trvale zavodňují. více >

Celer

Celer bulvovitý, jinak zvaný miřík, je oblíbenou aromatickou zeleninou. Dostal se k nám již v raném středověku z Itálie. V Evropě je velmi oblíbený (zato v USA skoro neznámý - pěstuje se tam pouze celer řapíkatý, jehož listy a řapíky se používají do salátů). více >

Mandarinka

Mandarinkovník je strom malého vzrůstu s úzkými listy, na nichž jsou žlázky obsahující vonné silice. Květy, tak jako u všech citrusů, vydávají opojnou sladkou vůni. Plody mandarinky jsou asi nejoblíbenějším citrusovým ovocem.  více >

Lněné semínko

Již kdysi dávno v minulosti, v roce 650 př. Kr., doporučoval Hippokrates lněné semeno jako léčebný prostředek. Ještě předtím uvádí Bible ve II. knize Mojžíšově (Exodus), že egyptští faraové používali lněné semeno. Římští císaři nosili prádlo ze lnu a v osmém století začal Karel Veliký pěstovat len ve Francii.  více >

Para ořechy

Pro svůj vysoký obsah vitamínu B1 jsou vhodné pro ty, kteří trpí nervovou poruchou jako je podrážděnost, deprese, ztráta paměti, špatná koncentrace. Jsou vhodné pro lidi, kteří přestali kouřit, vitamín B1 příznivě působí na nervovou soustavu.  více >

Tofu, sójový sýr

Sojový sýr tofu, jedno z nejuniverzálnějších bílkovinných jídel, výrobek s dvoutisíciletou tradicí v asijské kuchyni, dobývá v tomto století Evropu i Ameriku. Tofu je ekonomicky dostupnou potravinou, která může posloužit jako náhrada masa, drůbeže, ryb nebo sýrů.  více >

Slunečnicová semena

Dvě polévkové lžíce slunečnicových semen denně při nemocech srdce udělají za dva měsíce obrovský léčebný pokrok (samozřejmě s vyloučením škodlivin). Tuk slunečnicových semen slouží pro výrobu slunečnicového oleje, který je vysoce kvalitní, neboť obsahuje až 65 % kyseliny linolenové (nenasycené mastné kyseliny, jež pomáhá chránit cévy před aterosklerózou).  více >

Sezamové semínko

Je možné pokládat je za nejzdravější semínka vůbec. Velmi vysoký obsah organického vápníku, hořčíku a fosforu je prospěšný k prevenci a léčbě osteoporózy a zlomenin kostí, chrupavek, páteře a zubů. Vysoký obsah vitaminu B1 a B3, hořčíku, fosforu je prospěšný na nervy. Jsou prospěšná pro sportovce, studující i těžce pracující.  více >

Hlávkový salát

Je výbornou zeleninou vhodnou pro diabetiky, nemocné dnou a revmatismem. Je také vhodný při nespavosti, podrážděnosti a stresech. Zajímavé jsou zmínky v některých pracích o pozitivním vlivu hlávkového salátu na hudební sluch.  více >

Růžičková kapusta

Patří mezi nejchutnější a nejlépe stravitelné druhy kapusty. Obsahuje především vitamín A a C, z minerálních látek je nejbohatší obsah fosforu. Při nákupu kapusty je dobré vyhledávat uzavřené hlavičky bez povadlých lístků. Menší růžičky jsou jemnější a mírnějšího aroma.  více >

Pšenice špalda

Je prastará obilovina, která nebyla šlechtěna, tudíž si zachovala velké množství cenných látek. Obsahuje hodně hořčíku, vitamínů skupiny B, včetně vitamínu B17, jež se ukázal jako preventivní proti nádorovému bujení. Je snáze stravitelnější než klasická pšenice, lze z ní připravit výtečné a trvanlivé moučníky.  více >

Pórek

Konzumace pórku oživuje ochablá střeva a stimuluje trávicí systém. Močopudné účinky pomáhají odvádět toxické látky z těla ven a je vítanou zeleninou při dně a revmatismu. Osvědčil se rovněž při nedostatku vitaminů, chudokrevnosti, bronchiálních katarech, onemocnění jater, žlučníku a střev.  více >

Polenta

Je staroitalský pokrm, který se připravuje z kukuřičné kaše. Polentu je možné běžně zakoupit v prodejnách zdravé výživy i klasických obchodech. Hotovou nakrájíme na kolečka a dále ji lze napařit jako knedlíky, obalovat a smažit nebo rozvařit na různé druhy kaší, pro přípravu karbanátků apod.  více >

Pohanka

Rutin v semenech i slupkách je vynikajícím lékem na cévy v celém organismu. Vrací cévám pružnost. Spolu s přítomným vitamínem E léčí chorobné změny na cévách. Pravidelná konzumace pohanky (3 x týdně) vyléčí během měsíce hemeroidy. Rutin v pohance výrazně zlepšuje nebo zastaví zhoršování stavu křečových žil na nohou.  více >

Pistáciové oříšky

Jsou charakteristicky zelené plody západoasijských stromů, jsou výborným zdrojem bílkovin, pro cévy prospěšných nenasycených tuků, železa, vápníku, fosforu, draslíku, hořčíku, vitamínů skupiny B a vitamínu E.  více >

Petržel

Obsahuje velké množství chlorofylu a karotenů. Je proto velmi důležitá pro dobrý stav zraku, sliznic, pokožky, nehtů a vlasů, kostí a krve. Má dobrý účinek na ledviny a močové ústrojí. Používá se při zánětech ledvin a močového měchýře, ledvinových a močových kamenech a zánětu prostaty.  více >

Oves

Snižuje hladinu cholesterolu, krevní tlak, příznivé působí při některých nemocech srdce. Působí jako sedativum, uklidňuje při přepracování a stresech. Je posilující při únavě, vyčerpání, po nemocech. Je jedním z protirakovinově působících prostředků.  více >

Lískové ořechy

Jsou prospěšné při neurózách, nervovém a fyzickém vyčerpání, pro zlepšení paměti a k uklidnění. Jsou velmi vhodné jako roborans (posilující prostředek) pro nemocné, rekonvalescenty, studenty a sportovce (spolu s medem). Dají se použít jako výborná náplň do koláčů.  více >

Vlašské ořechy

Jsou velmi výživné. Vlašské ořechy jsou vhodné pro léčbu nervové soustavy, pro výživu studujících i duševně pracujících, těžce fyzicky pracujících i malých dětí. Jsou rovněž doporučovány lidem s podváhou. více >

Kešu

Jejich hlavní léčebný účinek je na kůži, sliznice a oči. Ořechy kešu jsou vhodné při onemocněních nervové soustavy. Běžně jsme zvyklí na opražené ořechy. Zdravější jsou však neopražené. Z kešu je také výborný olej.  více >

Okara

Okara je sojová drť, která zbude po výrobě sójového sýra tofu. Je to polotovar vhodný pro výrobu zdravých karbanátků, paštik a pomazánek. Lze ji upravit i na sladko jako náplň koláčů, místo tvarohu, či k doplnění ořechových náplní.  více >

Mrkev karotka

Pektin obsažený v mrkvi, zelí a bramborách na sebe váže 80 % těžkých kovů v těle a vylučuje je z organismu ven. V lidové medicíně se karotka používá proti nervozitě, astmatu, kožním onemocněním a střevních zánětech.  více >

Meloun

Konzumace melounů působí příznivě na činnost ledvin a močového měchýře. Obsahují mnoho enzymů a karotenů, což příznivě působí na trávení a činnost sliznic. Výbornou službu poskytují melouny všem nemocným dnou, některými formami revmatismu, osteoporózy a překyselením. více >

Meruňky

Staré národy Orientu a Asi, např. v tomto století objevený dlouhověký národ Hunzů, považovali meruňky za pramen zdraví a dlouhověkosti. Meruňky jsou vynikající lék při regeneraci hemoglobinu.  více >

Mandle

Mandle obsahují velké množství hořčíku. Napomáhají zlepšovat činnost srdce a účastní se léčebně při srdečních chorobách. Mandlový olej se používá na pokožku k jejímu zvláčnění a bohaté výživě.  více >

Maliny

Malinová kůra (1 - 1,5 kg malin denně 3-5 dnů) je velmi účinná při zácpě, jaterních a ledvinových onemocněních, hemeroidech, hypertenzi, ke zlepšení peristaltiky, odstraňuje překyselení. Podporují chuť k jídlu, zlepšují trávení, snižují teplotu.  více >

Mák

Mák obsahuje velké množství vápníku (1400 mg na 100 gramů). Je to 12krát více než mléko, 3 x více než sýry. Podle vědeckých výzkumů za posledních 5 let je využitelnost vápníku z rostlinných zdrojů - sojové mléko, tofu, sezam, slunečnice, mák, ořechy, listová zelenina, vyšší než u mléka a mléčných výrobků, kde je vápník vázán na kasein. více >

Květák

Květák je výborným zdrojem vitaminů, enzymů, minerálních látek a stopových prvků. Vysoký obsah síry posiluje střevní sliznici. Pravidelná konzumace květáku snižuje riziko výskytu rakoviny tlustého střeva a žaludku. Květák stojí vysoko na seznamu zeleniny bojující proti rakovině.  více >

Kapusta

Je vhodná při překyselení, dně, revmatismu a jaterních chorobách. Je vynikajícím zdrojem vitaminu C. Patří do skupiny zelenin brukvovitých (zelí, květák, brokolice), jež se osvědčily při prevenci rakoviny.  více >

Kadeřávek

Kadeřávek je považován za špičkovou listovou zeleninu. Vyniká nesmírně vysokým obsahem karotenů. Tato vlastnost činí z kadeřávku významnou zeleninu v prevenci rakoviny plic a střev. více >

Ječmen

Dodává energii, sílu a odolnost. Římští gladiátoři, pojídači ječmene, se denně "cpali" ječmenem, aby byli ještě silnější. Jeho konzumací se snižuje riziko výskytu srdečních onemocnění a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Ječmen obsahuje látky proti rakovinovému působení.  více >

Jahody

Poměrně vysoký obsah přírodní kyseliny salicylové předurčuje jahody jako výborný prostředek k léčbě dny, revmatických onemocnění a nemocí z nachlazení (3 - 5 denní kůry). Svým obsahem pektinů, barviv, vláknin, ovocných kyselin, enzymů, vitamínů usnadňují trávení, činnost střev a látkovou proměnu.  více >

Hrušky

Jsou svým vysokým obsahem draslíku a nízkým obsahem sodíku vhodné při onemocněních oběhového systému a ledvin. Jsou vhodné při redukčních dietách. Velmi odvodňují, čehož se dá využít při otocích.  více >

Daikon, bílá ředkev

Japonská dlouhá ředkev, která je u nás někdy nazývána bílou ředkví. Používá se stejně jako kořenová zelenina. Tvoří ideální doplněk talíře se smaženou potravou, protože zlepšuje trávení mastnějších jídel. více >

Kuskus

Kuskus je tradiční marocké lidové jídlo. Připravuje se uvařením a usušením středních částí tvrdé pšenice, semoliny. Použití je stejné jako u rýže a jiných obilovin. Je vhodný pro rychlé vaření, jeho příprava je velice krátká.  více >

Cibule

Podporuje činnost trávících orgánů a tvorbu žaludečních šťáv. Pomáhá ničit baktérie. Povzbuzuje činnost jater, slinivky břišní a žlučníku. Cibulová šťáva rozpouští hleny při kašli, chrapotu, nachlazení, krčních a plicních chorobách, žaludečních katarech.  více >

Celer

Cenná vlastnost celeru je ta, že obsahuje mimořádně vysoké procento aktivního organického sodíku, který udržuje v rozpustné formě vápník. Množství sodíku je 2krát vyšší než vápníku, což je nesmírně příznivé pro ty, jež celý život jedí koncentrované škroby - bílou rýži, bílý chléb, cukr.  více >

Broskve

Velmi vysoký obsah karotenů činí z broskví (a meruněk) výborný lék na choroby kůže, sliznic a očí zaviněných nedostatkem vitamínu A. Syrové, dobře umyté broskve se mají jíst se slupkou, protože tak mají nejvíce vitamínu A (karotenu). Připravují se z nich džemy, marmelády, kompoty.  více >

Paprika

Jedna sladká červená paprika obsahuje více než polovinu doporučené denní dávky betakaroténu pro dospělého muže. Kromě betakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamín A, paprika poskytuje i karotenoidy jako lykopen, který je velm hojně zastoupen např. v rajčatech. více >

Zelí

Zelená hlávka je shluk listů, které vytvářejí kouli. Hlávku má většina brukvovité zeleniny, ale existují výjimky, jako např. brokolice a květák, které mají růžice. Všechny odrůdy zelí pocházejí z divokého zelí, které se stále ještě vyskytuje na pobřeží Atlantského oceánu ve Francii a v Anglii. více >

Ananas

Podle historických pramenů v roce 1493 nabídli obyvatelé ostrova Guadeloupe v Antilách ananas Kryštofu Kolumbovi, který jej považoval za druh artyčoku. Odvezl ho s sebou do Španělska, odkud se rozšířil do tropických oblastí Asie a Afriky.  více >

Ředkvička

Ačkoliv Římané rozšířili ředkvičky po celé Evropě, nejoblíbenější jsou na Dálném východě. Zatímco Němci ročně snědí v průměru 250 gramů ředkviček na osobu, Japonci jich spotřebují 13 kilogramů a v Koreji je to až 30 kilogramů. více >

Olivy

Olivovník je strom, který patří k charakteristickým rysům Středomoří. Jeho plody a olej tvoří součást lidské stravy od nepaměti. Zelené olivy se sbírají na podzim, zatímco tmavé olivy začátkem prosince. více >

Datle

Pouštní arabové považují datlovou palmu za zdroj života. Poskytuje výživné plody a po naříznutí kmene dává sladký nápoj. Je také zdrojem textilního vlákna, z nějž se vyrábějí látky a lana, a její koruna poskytuje osvěžující stín. více >

Fíky

Fíky jsou bohaté na sacharidy, kterých obsahují až 16 % své hmotnosti. Většinu z nich tvoří monosacharidy neboli jednoduché cukry (glukóza a fruktóza) a v malém množství disacharidy (sacharóza). více >

Bob

Lidé konzumují bob už celá tisíciletí. Je to pravděpodobně nejstarší pěstovaná luštěnina. Čerstvý bob obsahuje velké množství proteinů vysoké biologické kvality, sacharidů, hlavně ve formě škrobu a obsahuje málo tuků. Převládá v něm vitamín B1, kyselina listová a vitamín C, kterého je přibližně o polovinu méně než v citronu. více >

Pistácie

Už přibližně 1700 let před Kristem se podle slov patriarchy Jákoba, který žil v Palestině, pistácie spolu s medem a mandlemi považovaly za „jeden z nejlepších plodů země“. Od té doby se rozšířily do Středomoří a Severní Ameriky. více >

Čočka

Čočka je vysoce koncentrovaná potravina, která obsahuje jen málo vody, což z ní činí jedinečný zdroj energie (338 kcal/100 g). Většina této energie pochází z proteinů a sacharidů, protože čočka obsahuje jen málo tuků.  více >

Citron

Citron vyniká velkým množstvím vitaminu C, které je jen o něco menší než v pomeranči. Z dietetického a terapeutického hlediska nejsou jeho nejzajímavějšími složkami živiny, nýbrž takzvané doprovodné látky neboli fytochemikálie. více >

Hroznové víno

Hroznové víno je po pomerančích druhé nejšlechtěnější ovoce na světě. Je velká škoda, že místo aby se většina sklizně snědla v syrovém stavu, používá se především k výrobě alkoholických nápojů. více >

Banány

Banány jsou po jablkách nejvíce konzumovaným ovocem na světě. Důvod, proč si je oblíbili lidé všech pěti světadílů, může být ten, že se dají jíst kdekoliv a bez použití jakéhokoliv nástroje. V přírodě se vyskytují ve vlastním hygienickém „obalu“ (slupce), který je chrání před nečistotami.  více >

Vlašské ořechy

Přestože se předpokládá, že vlašský ořech pochází ze Střední Asie, dobře se přizpůsobil i klimatickým podmínkám zemí ležících na pobřeží Středozemního moře.  více >

Hlávkový salát

Staří Římané jedli salát po vydatné večeři, aby jejich tělo mohlo během noci lépe trávit. V dnešní hektické době by bylo nejlepší, kdybychom ho raději jedli namísto večeře. Naše tělo by tak dostalo příležitost si při spánku vydatněji odpočinout. více >

Kešú

Kešú se řadí k nejoceňovanějším ořechům. Skutečnost, že se pěstují jen v oblastech s tropickým podnebím, zvyšuje nejen jejich atraktivnost, ale i cenu. více >

Špenát

Pepek námořník jedl špenát proto, aby získal velkou sílu. Dnešní klinické i laboratorní výzkumy potvrzují, že dělal dobře. Navíc se zjistilo, že špenát lze využít k ochraně sítnice a zraku obecně.  více >

Mrkev

Mrkev spolu s datlemi patří mezi léčivé potraviny kvůli tomu, že mají vysoký obsah provitaminu A. Mrkev obsahuje malé, ale nepostradatelné množství proteinů (1 %), tuky v níž téměř chybí (0,2 %) a sacharidy tvoří jen 7 % hmotnosti. více >